Další ročník lovení tisícovek nás tentokrát zavedl do Beskyd. Přijeli jsme navečer, ubytovali se a šli brzo spat, neboť hned první den bylo třeba začít pěkně zostra. Budíček kolem 3. hodiny ranní, tak jak je naším dobrým zvykem, pak objet autem půl Beskyd a v 5h už jsme stoupali z Pusteven vstříc jedné z velkých túr. Nejdříve po zelené, pak po červené značce na Čertův mlýn (1206m), pak sestupem k Magurce (1068m), při kterém se ukázaly jakési nadějné průhledy ... načež jsme stoupali od Magurky po neznačené lesní cestě a ony průhledy se potvrdily v plné parádě - na východě na nás zírala nejen Malá Fatra, ale hlavně nádherně viditelné Vysoké Tatry, a to celé jak na dlani. Krásný zážitek, splnil se mi jeden ze snů!! Tatíček není kovaný Tatran jako já, takže šel po krátkém pokochání zvolna dál, já ovšem fotil a čučel, snažil se rozeznat co je co za štít z tohoto nezvyklého úhlu a tak dále. Zkrátka začátek túry i celé akce a hned to nejlepší k vidění. Bylo však třeba ještě dost stoupat, aby nás vlídně přijala tichá a zapovězená Kněhyně, nejvyšší bod dne. Byli jsme vyfoceni ochranářskou fotopastí, shledali, že výhledů nabízí tento velmi výrazný a významný vrchol jen velmi málo, a tak jsme záhy zahájili sestup k severu pěšinkou, která byla poměrně dost dobrodružná. Přežili jsme ovšem, takže bylo záhodno dát si dvojí odskok do dvou rozsoch Kněhyně, v jejichž závěrech čekaly vrcholky Malá a Velká Stolová. Pak zvolil tatík méně namáhavou cestu traverzem a já skotačil zpět zase přes Čertův mlýn, abychom se takřka navlas stejně vynořili oba v sedle Tanečnice, společně vystoupali na stejnojmenný vrchol a z něj si opět odskočili k severu, tentokrát na Zmrzlý vrch a Nořičí horu. Blížil se návrat na lunapark jménem Pustevny, kam jsme došli přes západní vrchol Tanečnice někdy kolem pravého poledne. V tu chvíli jsme měli v nohách 21km a převýšení kolem 950m nahoru i dolů, takže to chtělo pauzu a něco sníst. Spadlo pár kapek, celkem bylo i chladno, inu zahřáli jsme se kromě jídla a piva i fernetem a pak ještě pivem a ještě fernetem a ještě pivem... Odcházeli jsme z pohostinství poněkud ztuhlí, ale zato ve výtečné náladě! Zbývaly ještě 4km hřebenem Radegast - Radhošť (1129m) tam a zpět, počasí se nepokazilo, hřeben se vlekl, ale nakonec jsme to zmákli a s necelými 30km v nohách a 13 zdolanými tisícimetrovými vrcholy jsme se dostavili k autu. Stihli jsme i vystřízlivět, a tak dojezd na místo ubytování nebyl nikterak narušen. Výtečný první den!

Přidáno: 6.2.2023 --- Fotky: B.

© 2023 PlzDi