Večer se trochu bumbá, takže ráno nevstáváme tak strašlivě brzo, a v obci Tyra, kde začíná náš plánovaný okruh, parkujeme až o půl osmé. Zrada přichází vzápětí - tatíčkovo koleno silně protestuje po předchozím výživném dni, a velmi brzo je jasné, že se můj parťák dnes nepodívá nikam. Loučíme se tedy a vyrážím vzhůru sám. Stoupání po žluté značce je prudké a unavující, což nepřestává ani na značce zelené, to už se však blíží první vrchol dne, kterým je Malý Javorový (947m). Kochám se výhledy, snídám, sleduju místní paraglidisty, kterak vzlétají vstříc vnitrozemí, načež jen neochotně pokračuji dál; i já mám po předešlém dni dost. Výšku však již mám nastoupanou a cesta po hřebeni přes Javorový vrch (1032m) a Šindelnou (1003m) je pohodlná, takže hezky ubíhá. Traverzem a krátkým úsekem bez cesty pak dosahuji nejvyššího bodu dne, jímž je Ropice, na které je ovšem zrovna skupina mnoha lidí, takže zase rychle mizím. Po hřebeni pak vedou mé kroky dále přes Smrčinu (1015m) na rozcestí Kalužný, kde nechávám batoh a nalehko odskakuju 3,5km na Ostrý (1044m) a zase zpět. Počasí je zamračené, přesto se pod Ostrým ukazuje hezky viditelná Malá Fatra. Zpátky u rozcestí pak nasazuji zase baťůžek, odskakuji na stejnojmenný vrchol a bez potíží docházím k chatě Slavíč. Ta mě láká pivem, vdechnu tedy jedno, nu a pak už je přede mnou jen čtyřvrcholový hřeben Slavíče (1055m), který se jde hezky po lesní cestě, ovšem sestup z něj už hezký není - je strmý a dlouhý, což není úplně ideální tečka 32km dlouhé túry. Nicméně po 10 hodinách dosahuji spásné doliny, ve které už na mě čeká tatík s autem, a je to za mnou!

Přidáno: 12.2.2023 --- Fotky: B.

© 2023 PlzDi