Praha, 862m
      zpět

   Když už nám zimní inverze začínala tuze lézt na mozek a měli jsme před sebou půl dne volna, očichali jsme důkladně předpověd počasí a seznali, že v Brdech by mělo minimálně brzy ráno být azuro. Takže budíček kolem šesté a hurá za sluncem! Parkujeme v obci Nepomuk a už tam je hezky, takže má černá obava, že se předpověď splete, se nepotvrzuje. Stoupáme po modré vzhůru a za zády se nám postupně začínají odkrývat horizonty, zpočátku i zajímavě zdeformované svrchním zrcadlením. Když dosáhneme vrcholové plošiny a najdeme místo na rozhled, je to nirvána - Šumava jak na dlani, úplně celá. Kocháme se dosyta, fotíme a hlavně užíváme sluneční svit, dole v nížině v zimě tak vzácný. Posléze dojdeme na vrchol Prahy, z něj ještě na jednu vyhlídku a tam už je znát, že oblačnost zvolna a nezastavitelně stoupá, aby v průběhu dopoledne Brdy pohltila. To je signálem k ústupu, odskakujeme ještě na malý Tok (843m), kde už přes nás občas přeletí cár mlhy a nakonec se nebe zahalí téměř zcela, prosvítá jen bílý sluneční kotouč. Na sestupu zapadneme do absolutní mlhy a jen s úsměvem potkáváme nahoru jdoucí lidi, kteří si nepřivstali a proto neuvidí už nic... Inu, krásné slunečné ráno jsme užili!

Přidáno: 13.3.2023 --- Fotky: B., Lenka


© 2023 PlzDi