Čerchov, 1042m
      zpět

   Uzavřeli celou zemi, ale nezakázali lidem chodit do lesa. A toho bylo třeba využít. Chtěli jsme poslední záchvěv zimy, která byla jinak celkem dost bídná, a tak jsme vyrazili do Českého lesa. Já v něm pořádně nebyl 17 let, Lenka nikdy. Vyrážíme odpoledne z liduprázdné Folmavy, počasí je temné stejně jako okolní krajina, k šedi nebes se přidává divoký vítr v korunách stromů a pocit neurčité apokalypsy je tím dovršen. Putujeme osiřelým údolím, kterému po mnoho let vládli jen příslušníci PS, za někdejší vesnicí, kterou prozrazují jen staré listnaté stromy, začínáme stoupat a začíná konečně první sníh. Je to jen poprašek, ale máme z něj radost, koneckonců i kvůli němu tu jsme. Výše nastává teprv to správné temno, sněhu přibývá, vichr ohýbá vysoké stromy, okolní hřbety se topí v černých mračnech a do toho se smráká... Pocit opuštěnosti ruší neuvěřitelné - lesní cestou projíždí hasičské auto s dvěma muži v rouškách. Haluz! Za tmy dosahujeme hřebene a zatímco dámy se v přístřešku ujímají vaření večeře, já jako muž jdu hledat místo na spaní a posléze stavět příbytek. Ve vichru, tmě a mrazu je to lahůdka, nicméně po půlhodině boje a nepěkného klení je hotovo, takže se po večeři s úlevou soukáme do stanu, který poskytuje teplo a bezpečí. Ráno je azuro, co víc si přát. Opouštím vyhřátý spacák a jdu fotit krásy zimního rána v lese, zatímco ženy se povalují a snídani připravují. Inu, hezké naplnění stereotypu o muži-lovci a ženě u plotny! :) Vyrážíme s lehkým úsměvem na rtech, neboť nám den vychází podle představ; svítí slunce, všude vůkol je krásný zimní les, nemrzneme a jde se dobře. Po třech hodinách nás vítá téměř liduprázdný Čerchov, jsme šokováni rozpadajícími se vojenskými stavbami na vrcholu, po třiceti letech od revoluce je to nebetyčná ostuda. Jinak je to ovšem zimní pohádka jak se sluší a patří! A co na tom, že je první jarní den. Po užití vršku vykročíme zase dolů, tentokrát hřebenem, v závětří skalky na sluníčku svačíme, načež cesta dolů rychle ubíhá a tím bohužel sněhu ubývá, mineme Českou studánku a zanedlouho jsme ze zimy zpět v jaře. Do Folmavy docházíme za slunečního svitu, bohatší o zážitky z hřbetu Čerchova v zimním hávu...

Přidáno: 26.10.2020 --- Fotky: B., Lenka, Holi


© 2020 PlzDi