Polská a Travná hora, 1125m
      zpět

  Po dvou náročných dnech v jesenických hvozdech to chtělo odpočinkový den, takže jsme opět zavítali na druhou stranu, do hor Rychlebských. Odpočinek to sice nakonec spíš moc nebyl, neboť jsme ušli kilometrů až hanba, ale opět jsme si uvědomili jak jsou Rychlebky krásné, čarovné, zapomenuté... Začátek túry byl stejný jako v prvním dni, ale pod Trnovou horou jsme odbočili doleva a po pár kilometrech hledali první vrchol - Palaš (1027m), což vzhledem k jeho rovinaté vrcholové části nebyl úkol zrovna jednoznačný. Podobnost se Šumavou ohromná. Podobně tomu bylo i u dvou vrcholků Stolce (1034 a 1022m), na které jsme došli okolo turistické chaty Paprsek, jenž působila v období mezi zimní a letní sezónou poněkud polomrtvě. Po Stolci následovalo solidní klesání k Medvědí boudě, abychom pak mohli opět stoupat na hraniční hřeben. Ten jsme shledali nádherným a po polské zelené značce jsme jej obešli celý i s jeho pěti vrcholy, z nichž nejvyšším byla Poslká hora (1106m). Přestože počasí působilo nestále a kolem nás dost bouřilo, bylo právě na Polské hoře dost lidí, „překvapivě” hlavně Poláků. Kouřili a popíjeli na vrcholku pivo, o hlučných hlasových efektech ani nemluvě, takže jsme se příliš nezdrželi a kvapili dál. Na hřebeni nás zastihl jarní deštík, který vyprahlá příroda už hodně potřebovala a my si jej užívali s ní, jen na chvilku největšího deště jsme se schovali pod větve smrků a pak šli dál. Hřeben už se zase takřka vylidnil. Čekalo nás napravení chyby z prvního dne - tedy dojít na skutečný vrchol Travné hory, což se po přečkání další bouřkové přeháňky podařilo a vrcholek stál za to. Skalka v borůvčí, vlaho po dešti, občasný vzdalující se hrom, zpěv kukaček i ostatního ptactva... Velká krása. A třešinkou na závěr bylo dobytí Liščí hory (1007m), čímž jsme si Rychlebské krásně uzavřeli. Jejich návštěvu nelze než vřele doporučit...


Přidáno: 30.5.2018 --- Fotky: B., Lenka


© 2018 PlzDi