Cesta na sever začíná v neděli večer a protože sama o sobě je cílem, parkujeme už za tmy v Bílině, lezeme komín a pak za svitu měsíce mizíme do lesa a jeho temným objetím stoupáme vzhůru. Silnice je slyšet nejdřív hodně, pak méně, pak už jen vzdáleně, až nás hora a noc zcela pohltí a je ticho. Výstup má úžasnou atmosféru. Nahoře je i přes pozdní večerní hodinu díky měsíci a okolní civilizaci světlo a výhled skoro jako za dne. Fotíme, jíme a hledáme místo na spaní, abychom po klidné a krátké noci ráno obhlédli tu zvláštní krajinu na západním konci Českého Středohoří, tu krajinu, kterou člověk přetvořil a znetvořil až hanba ve své honbě za uhlím... Horu však znetvořit nelze a výhledy jsou tudíž jejím darem pro nás. Jsou to, pravda, výhledy specifické, ale i tohle je naše česká krajina.


Přidáno: 27.10.2020 --- Fotky: B., Lenka

© 2020 PlzDi