Roklan a hraniční hřeben
      zpět

Podruhé s Lenkou na podzimní Šumavu. Vyráželi jsme opět ze Srní, stejně jako loni, leč po několika kilometrech chůze jsme od loňské trasy odbočili a přes Oblík a Javoří pilu došli na večer až ke krásnému „náměstí” u Rokytecké slati. Večer plný barev, celá noc i kouzelné ráno v mrazivém údolíčku Rokytky, s neutuchujacím mručením jelenů všude kolem, to jsou nezapomenutelné okamžiky; příroda v plné kráse. Další den jsme údolím Rokytky a přes Medvědí horu došli na Velký Roklan, který nás přivítal mlhou a zadumaným mrholením. Ovšem nocleh kousek od vrcholu ve výšce asi 1440m se nám vyplatil, ráno jsme se vzbudili do neskutečné scenérie a hry mraků, kterou jsme z vrcholu pozorovali několik hodin. Celý další den túry po vrcholové Šumavě přes Blatný vrch, Luzný a Velkou Mokrůvku byl jako za odměnu, slunce svítilo, po celý den byly viditelné Alpy, téměř jsme nepotkali živou duši... Vše jsme zakončili noclehem přímo na vrcholu Malé Mokrůvky, odkud jsme se další den za deštivého počasí vrátili zpět do Srní. Co dodat? Šumava nám i letos byla nakloněna a milosrdně ukázala ty největší krásy právě v době, kdy jsme byli na ideálním místě. Za to se jí lze jen s pokorou poklonit...

Přidáno: 25.5.2016 --- Fotky: B., Lenka



© 2016 PlzDi