Dreiwallnerhöhe, 1859m
      zpět

   Poslední den akce má být odpočinkový, takže se celé dopoledne válíme v kempu a neděláme nic, což je po předchozím náročném dni milé. Počasí je ale nádherné a s Lenkou nás už po pár hodinách svrbí nohy. Dlouhé debatění nad mapami o cíli vhodném pro všechny nakonec rozlouskneme tím, že půjdeme všichni společně kam to půjde a my dva pak budeme pokračovat po vlastní ose někam dál a hlavně výš. Vyrážíme až kolem jedné hodiny, což je drastický čas na zahájení túry. Je pekelné vedro. Cílem je Gasstein (2230m), který se mi líbil už při pohledu shora z úbočí Wiessbachhornu, natož pak zespoda, kdy mě jeho pyramida vyloženě vábí. Stoupáme po silničkách, které se záhy změní v prašné cesty, až zvolna a postupně odpadají rodiny s dětmi, protože zejména dětem hrozí smrt upečením. Slunce sálá skutečně mocně. Dál pokračujeme ve třech, kromě mě a Lenky jde ještě M.i.X. Jsme čím dál výš a tomu odpovídají výhledy, postupně mizí známky civilizace a i les mění svůj charakter. Utíká ale rychle i čas. Dílčího vrcholu Dreiwallnerhöhe dosahujeme až kolem šesté večerní a nezbývá než si přiznat, že na původně plánovaný cíl není reálné dojít, ač to původně vypadalo tak jasně a snadno. Člověk míní, hory mění a klamou svými rozměry. A tak to otáčíme k sestupu jinou cestou a celkem dost strmě a tím i rychle se vracíme do doliny a našeho kempu. Dorážíme za šera a ani nemyslíme na to, kde bychom byli v tu chvíli, kdybychom si túru nezkrátili. Udělali jsme dobře a proto si užíváme večerní hodokvas s ostatními. Je blaze. Komínářský výjezd do Alp se opět vydařil!


Přidáno: 12.11.2018 --- Fotky: B., Lenka


© 2018 PlzDi