Probuzení druhého dne je neskutečné. Kam oko dohlédne jsou jen a jen hory zalité světlem vycházejícího slunce. Odbíhám ze spacáku těch pár metrů na vrchol Gernkogelu a fotím jak o závod. Na jihu zasněžené masivy třítisícových vrcholů Wiesbachhornu, Glockneru, Venedigeru a dalších, na severu mohutné skalní hradby Birnhornu, Watzmannu, Schönfeldspitze a Hochkönigu, na východně mj. Dachstein a i na západ se táhnou nekonečná horská pásma... Sen. Ještě si však dopřejeme sny spánkové a vstáváme až poměrně pozdě; přecejen jsme měli solidní spací dluh. Túra začíná sestupem do sedla a následným výstupem na Zirmkogel (2215m), hřeben nás vede a vpředu se ukazují jeho další a další záhyby. Přecházíme vrcholy s pro nás krkolomnými názvy jako Hochsonnberg, Hochkogel, Hochsaalbachkogel nebo Bäreinsteigkopf, hřeben je chvílemi pozvolný a chvílemi ostřejší, nu a po celou dobu nás samozřejmě provází fantastické rozhledy na všechny strany. Počasí jsme nemohli mít lepší! Den uteče jako voda, zvolna se prodlužují stíny a světlo zlátne, oči přechází z barev okolních strání, kde se žlutohnědá tráva snoubí s rudým kobercem borůvčí. Nádhera. Místo na spánek nacházíme až za samotného soumraku a uléháme pod širák s pocitem vděku za vydařený den...

Přidáno: 23.6.2020 --- Fotky: B., Lenka

© 2020 PlzDi