Ráno je opět nádherné, ovšem mírná změna počasí už je znát - nebe je potaženo povlakem, skrz který nesměle probleskuje slunce. Říše hor kolem nás už se nám stala důvěrným domovem. Chladným ránem vyrážíme po hřebeni dál k západu přes Manlitzkogel až k nejvyššímu bodu celého našeho přechodu, kterým je charismatický jehlan Geisstein. Vrchol nás vítá sluncem, pár lidmi a vynikajícími výhledy; ani se nechce dolů... Scházíme nejdříve strmě a pak už pohodlněji do sedla Rosswegscharte, z kterého si nalehko odskakuji na Rinnkogel (2147m), úplně poslední vrcholek našeho třídenního putování. Ze sedla k vlaku je to 1300m klesání, které překonáváme za šibeničních 1:20h, abychom stihli vlak k autu a nemuseli čekat na další o hodinu déle. Celkem rasovina. Ovšem stíháme a u vozu jsme včas a naprosto vykolejení z toho, co je právě za námi. Velká paráda!

Přidáno: 13.7.2020 --- Fotky: B., Lenka

© 2020 PlzDi