Kozí hřbety, 986m
      zpět

   Lednová víkendovka se vším, co k ní patří! Dlouhá cesta na východ, alkohol a komínářské plky, kořba a zimní pohoda. Tentokrát jsme jeli do Beskyd, což obnášelo prvního večera pokořit pár komínů v Třineckých železárnách a druhý den ráno se vydat vzhůru. Vyráželi jsme z Bocanovic, nákup snídaně u místních Vietnamců si vyžádal nějaké to snídaňové pivo, no a pak už nezbylo než stoupat. Bylo zataženo, náznaky projasnění se střídaly s hustým chumelením, a tak to bylo po celý den. Vyfuněli jsme na chatu Kozubová, dali oběd a pak pokračovali přes stejnojmenný vrchol a několik dalších až na chatu Kamenitý, která měla být po dvě noci naším domovem. Decentní večírek vystřídal druhý den pěkný pochod, zpočátku ve zcela neprošlápnutém sněhu; přes Babí vrch, Motykovou a další vrcholky došli jsme až na nejvyšší bod celé výpravy, kterým byly Kozí hřbety (986m). Počasí příliš nespolupracovalo a slunce z mlžné šedi bohužel téměř nevykouklo. Přesto jsme se trošku zaradovali, lehce posilnili a větrnou sibérií pokračovali dál. Následoval dlouhý sestup dolinou, jedno vykoupání v potoce a hodokvas v pivovaru Kyčmol, kde jsme zaslouženě spočinuli po pěkné sněžné túře. Se ztuhlými končetinami po jídle a pivu pak bylo nutné absolvovat ještě pochod údolím a výživný výstup vzhůru k chatě, ten už za úplné tmy. Ovšem došli jsme šťastně a po zbytek večera utěšeně dleli v chatě s jídlem a dalšími několika orosenými. Následoval den poslední, který jsme za stále stejného počasí věnovali návratu dolů do civilizace, načež jsme se vydali na dlouhou cestu vlakem k domovům...

Přidáno: 23.3.2023 --- Fotky: B., Lenka


© 2023 PlzDi