Kromě velkých atraktivních túr na vysoké a často zapovězené vrcholy zbývala také ještě nějaká ta drobotina, kterou bylo třeba obchodit, aby byl seznam vrcholů západních Krkonoš úplný. Proto jsme jeden z dnů, kdy předpověď neslibovala úplně optimální počasí, vyrazili do lunaparku jménem Horní Mísečky a jali se vyřídit hřeben, který od této na lyžaře zaměřené obce směřuje k jihu. Tatíček nejdřív odskočil na Hornomísečskou skálu, což je jedna z těch nejlegračnějších tisícovek (já už na ní byl dříve), nu a pak jsme se vydali již společně. Prvním vrcholkem byla Harrachovská skála, pěkný to výhled, krátce nato jsme hrdinně ztekli Mechovinec odskokem asi 50m od značky, nu a a pak už jsme se nechali vést Bucharovou cestou na v lesích ukrytou Černou skálu a ještě dál na Šeřín, jehož vrcholová skalka nabídla i ne úplně špatné rozhledy. Zbývalo sejít lesním průsekem na neznačenou asfaltku a po ní zpět k Mísečkám, přičemž jsme v závěru cesty odskočili ještě na Kozlí hřbet. Pěkná menší túra, optimální jako náplň odpočinkového dne.
   Poslední den byl pak už zcela nenáročný, opustili jsme ubytování se zvláštním panem majitelem a nechutným pivem a vydali se kolmo na vrstevnice bez cest vzhůru na Zadní a Přední Žalý. Počasí tentokrát spolupracovalo bezchybně, a tak jsme se mohli s naším nejvyšším pohořím rozloučit důstojně a s pěknými panoramaty. Pak už jen dlouhá cesta domů a vstřebávání více než vydařeného pětidenního podujatia...


Přidáno: 27.9.2019 --- Fotky: B.

© 2019 PlzDi