Hned prvním možným autobusem se vyvážíme ze Špindlu vzhůru na Slezské sedlo, kde chvíli váháme, než se rozprchnou lidé za svými cíli, abychom odbočili do zakázaného terénu. Když se tak stane, pohltí nás vzrostlé borůvčí a hraniční pěšinka lemovaná červenobílými patníky. Stoupání je čím dál víc strmé, ale není až tak dlouhé; v jeho závěru nás vítá vrchol Malý Šišák (1440m), halda kamení s parádním výhledem. Trochu se honí mraky, jinak je krásně. Tady se naše cesty dělí, táta jde zpět dolů a já kvapím dál za dvěma vrcholy, které narozdíl do něj ještě ve sbírce nemám. Sestup je těžký, hraniční stezka v kosodřevině spíš není než je, takže je to pěkná prodíračka. Po chvíli však dosahuji zimní cesty a ta mě krásnou dolinkou vyvede až mezi oba chtěné vrcholky - Čertovo návrší (1472m) a Stříbrný hřbet. Otevře se skvělý pohled na pláně pod Luční a Studniční horou, počasí je hezky dramatické, honí se oblaka... Je to fajn. Sestup vede po značené trase polskou stranou a jeho závěrem je shledání se s tatíčkem zase na sedle u piva a jídla. Pak sjedeme dolů, sedláme náš vůz, přejíždíme do Horní Labské, odkud stoupáme k poslednímu vrcholu nejen této akce, ale i celého 8 let trvajícího tátova snažení. Když totiž dojdeme na vrchol Struhadlo (1002m), nastává ten slavný okamžik, neboť to byla poslední tisícovka ČR, která mu chyběla do sbírky. Veliká chvíle! Nu a pak už nezbývá než seběhnout zase těch pár kilometrů dolů k autu a vydat se k domovu...

Přidáno: 27.6.2023 --- Fotky: B.

© 2023 PlzDi