Ještědský hřbet a Lužické hory
      zpět

  Dlouho jsme mluvili o přechodu Lužických hor se zakončením pěkně v pivovaru v Krásné Lípě, až se to koncem října 2017 o prodlouženém víkendu konečně povedlo. Na večer prvního dne jsme dorazili do Liberce, spánek v lese pod Ještědem a ráno nahoru. Bohužel do neprostupné mlhy. Napojili jsme se tedy na červenou hřebenovou značku a z Ještědského hřbetu vyrazili vstříc horám Lužickým. Hlubokými lesy bez lidí jsme se ubírali přes Malý Ještěd, Malý i Velký Vápenný (790m) až na Jítravské sedlo, kde jsme vstoupili už na hřbet Lužických hor. Jehličnatý les byl zvolna vystřídán bukovým a přidaly se roztroušené skalky. Na večer docházíme za dědinu Horní sedlo, kde na příhodné pasece děláme oheň, večeříme a uvažujeme o tom, zda stavět stan. Nakonec dělám jen pochybně upevněné tropiko a v noci samozřejmě přichází řádný déšť. Jsme poněkud navlhlí, ale nálada je nezkažena. Den začíná vstupem do Krásného dolu, jenž připomíná Zadní zemi, chvilkami probleskuje slunce skrze podzimně zbarvené stromy a počasí je všeobecně spíše aprílové než podzimní. Na nejvyšším bodu dne, Hvozdu (750m), máme bezkonkurenčně nejhorší počasí, aby se hned dole pod ním opět rozjasnilo, ne vždy se zkrátka daří. Také nás dohání hlad, který ovšem dokonale umlčíme v parádní hospůdce v Krompachu. Se soumrakem vyrážíme dál po neznačené trase při státní hranici, v lese přichází tma, fouká divoký vichr a je to obří magie, trošku bloudíme, ale úspěšně se nakonec vymotáme tím správným směrem. Stan už stavíme bez okolků, neboť počasí vypadá všelijak, jen ne stabilně. Taky v noci pořádně leje. Ráno po sbalení už máme provlhlé tak nějak úplně všechno, ale nevadí, čeká nás poslední den. Stoupáme dlouho, až skončíme na Luži (793m), nejvyšším bodě pohoří, který bičují zrovna živly - vichr, sem tam jemná dešťová krupice a cáry mraků... Nu, krása. Jen tady vidíme pár lidí, jinak jsme po celou dobu v lesích takřka sami. Odskakujeme si v rámci mého sběratelství lužických sedmistovek ještě na Weberberg a pak už bez odboček docházíme až na Jedlovou, kde v nádražní hospůdce schneme za doprovodu hry místního letitého harmonikáře. Atmosféra výtečná. A zatímco krajinu čeká velká vichřice, my sedáme do vlaku a razíme vstříc suchému oblečení a celovečernímu tlachání s mnoha známými v domovském krásnolipském pivovaru...


Přidáno: 26.2.2018 --- Fotky: B., Lenka


© 2018 PlzDi