Jak v létě navázat na loňské Pyreneje? To byla otázka zimy a nakonec jsme se rozhodli pro hory, které se dají nazvat základním evropským vzděláním pro vysokohorského turistu; a to pro toho, kterému se nechce do hor přelidněných, do hor s ledovci, do přílišné divočiny a zároveň taky ne do hor oplývajících četnými lanovkami a mnoha podobnými záchytnými body. Zvítězil rumunský Fagaraš, nejvyšší a nejrozlehlejší pohoří Rumunska. A když sem, tak hezky se vším všudy vlakem jako za časů předrevolučních; a taky plnotučný přechod pohoří od samého začátku až do úplného konce. A tak se jednoho srpnového čtvrtečního poledne scházíme na pražském hlavním nádraží, nasedáme do vlaku směr jihovýchod a necelé dva týdny horské krásy začínají. Níže vyobrazené snímky zachycují počáteční dva dny, kdy jsme se s přestupem v Brašově dopravili vlakem až do podhorského Zarnesti a z něj místním „taxíkem” až přímo do nástupního místa v dolině Plaiul Foii. A pak už jen nepřetržitých 10 dní snového světa stromů, trávy, slunce a později i mraků a skal...


Přidáno: 8.11.2016 --- Fotky: B.

následující den: Comisul - Urlea >>

© 2016 PlzDi