Fagaraš 2016, 4.část -> Podragu - Caltun
      zpět

  Budíme se do mlžného a navlhlého zádumčiva, slunné jitro se nekoná. Celkem dobře se vyspali jak ti, kteří nepohrdli prostředím chaty Podragu, tak ti, kteří z rozličných důvodů spali venku. Je třeba jít, dostat se zpátky na hřeben, což obnáší hned po ránu necelých 200m stoupání; dalších 150m si přidáme chvíli poté výstupem na Vf. Mircii (2461m), což je první pořádný vrchol dne - a do podvečerních hodin také poslední. Po většinu času není kromě nejbližšího okolí vidět vůbec nic, takže každé protržení mléčné mlhy je malým svátkem. Po nepříliš dlouhé túře přicházíme k jezeru Capra ve výšce 2249m, jehož břehy budou naším dnešním útočištěm. Stavíme stany a pak tři z nás odbíhají na blízký vrchol Vanatorea Iui Butenau, zatímco zbylá trojice prý půjde až po nás. Krásný výstup doprovází sluneční paprsky, že by se počasí zvolna lepšilo? Vrchol je zajímavý a pěkný, máme z něj radost. Po našem sestupu se však záhy opět zatahuje a tak z druhé skupiny nakonec vyráží nahoru jen sám Gianni; když o něco později začne mrholit, foukat a dokonce slyšíme zahřmění, není to úplně ono. S Davidem nakonec nevydržíme a jdeme mu naproti, voláme jeho jméno do okolní mlhy a nejsme bez obav. Až po asi půlhodině výstupu jej potkáváme, bezstarostně sbíhá dolů mlhou, šťastný po horalsku, naše chvilky strachu o něj ho překvapují... Ulevilo se nám všem. Noc je deštivá a nepěkná, zažíváme připomínku loňského pyrenejského pekla pod Mt. Perdidem - vichr ohýbá stanové tyčky a když přijdou i blesky, není nám dvakrát příjemně. Ale bouře je přecejen o dost mírnější než ta loňská a brzy ustává. Naštěstí.
  Ráno dalšího dne žádná změna na obzoru - nadále vládne mlha. Stoupáme na Iezerului (2417m) a vzhledem k blízkosti turistické oblasti poblíž autem dostupného jezera Balea potkáváme řadu turistů s malými baťůžky, lačnících užít si na maximum ten jeden den, na který je tu autobus vyvrhl, než je zase pojme zpátky a odveze někam jinam. Nezávidíme jim; jsme šestý den v horách a nějak se nám nelíbí představa blízké civilizace, jenž se nám oblačným oknem v jednu chvíli i ukáže několik set metrů pod námi. Jen dál, pryč! I když je mlhavo, hřeben je krásný. Občas ostrý jako břitva, občas se skalkami, které nás baví oblézat, občas se traverzuje... Relativně v brzkém odpoledni docházíme k jezeru Caltun (2135m) a úlevně okupujeme novou horskou boudu, která je jako jediná z fagarašských čistá a bez odpadků. Vaříme, hrajeme karty, kecáme a v bezvětrném útočišti je dobře. Dva odpočinkové dny jsou za námi.



Přidáno: 18.12.2016 --- Fotky: B.

<< předchozí den: Urlea - Podragu                                                                                                                                                                       následující den: Caltun - Avrig >>



© 2016 PlzDi