Malebné městečko na Rokycansku, dříve známé i jako centrum zdejší povrchové těžby uhlí, leží na Radnickém potoce a je koncovou stanicí lokálky z Chrástu, která
byla postavena právě a hlavně pro svoz velkého množství uhlí z místních dolů. Ve městě býval měšťanský pivovar s historií vzniku sahající až do 16. století, jehož oprýskaná sladovna i s hvozdovým komínem dosud vévodí
příznačně pojmenované pivovarské ulici nedaleko náměstí. Pivovar skončil během 2. světové války a ač byly v posledních letech snahy o jeho obnovu, projekt zatím ztroskotal, zřejmě na nedostatku financí. Druhým pivovarem
byl panský, celým názvem Zdeňka hraběte ze Sternbergu parostrojní pivovar v Radnicích. Ten byl založen v roce 1865, v roce 1948 znárodněn (posledním majitelem byl Jiří Sternberg) a začleněn pod Západočeské pivovary, n.p. a o 11
let pozdeji uzavřen. Areál pak až do 90. let využíval n.p. Marila pro výrobu a stáčení nealkoholických nápojů, místní si jistě pamatují ony haldy bas s různobarevnými limonádami, které tu byly neustále naskládány... Pozůstatkem
pivovaru je zde 36m vysoký zděný komín, vzhledem k malé míře zdobnosti zřejmě z přelomu 20. a 30. let, zatímco pozůstatkem socialistické Marily je plechová bezbilighorzní plechovka. Objekt je všeobecně zprzněn různými dodělanými i
nedodělanými přístavbami z dob minulého režimu; v současnosti je využíván soukromými subjekty pro skladování a drobné dílenské provozy. Posledním komínem, který stojí za zmínku, je 21m vysoký hranol někdejšího dřevozpracujícího
podniku u nádraží, který je dnes opuštěn bez využití. Ve městě je ještě jeden další komín stejného typu, ale pro jeho zjevnou ošklivost jej radši ani nezařazuji.
Přidáno: 15.6.2015 --- Fotky: B.
Fotografie, převážně z roku 2009:
© 2015 PlzDi