Tolik let snění a plánů dostalo konečně konkrétní podobu. Docela rozlehlá oblast jihozápadně od Modravy je v podstatě jednou velkou zakázanou zónou, kde běžní smrtelníci nemají dle ochránců přírody co pohledávat. V půlce jednoho jara jsme se sem vydali. V modravském penzionu jsme si zřídili základnu, ze které jsme dvakrát vyráželi ve tři ráno dlouhými asfaltkovými pochody, abychom už za svítání byli v místech zapovězených, ale o to tajemnějších a kouzelnějších. Abychom se vrhli do přelézání spousty padlých stromů a procvičili si svůj orientační smysl. Abychom navštívili všechny zdejší tisícovkové vrcholy, brodili se skrz průzračně ledové potoky a nasávali čiré ticho bez jediného člověka, přerušované jen zpěvem ptáků. Abychom si čuchli i k několika slatím a občas se trošku zhoupli na rašelinné půdě. Přes to všechno řada stanovených „vrcholů” vůbec jako vrcholy nevypadala a paradoxně šlo všechno tak nějak o dost snadněji, než jsme předpokládali. Že to celé pro nás, šumavské fanatiky, byl jeden veliký intenzivně krásný zážitek, to netřeba sáhodlouze rozebírat...

Přidáno: 25.5.2015 --- Fotky: B.

© 2015 PlzDi