Třetí část volné tradice zimního putování Šumavou. Chtěli jsme vyrazit dřív než koncem února, čekali jsme na nějaké pořádné sněžení, aby to bylo opravdu zimní, ale když toužené přívaly sněhu nepřicházely, vyrazili jsme tak jako tak. Jsou ty zimy divné poslední dobou, ještě na Kubovce nebylo skoro nic... Ale Boubínský hřbet nás nechal v klidu pochodit po jeho vrcholcích, nabídl trochu toho sněhu, výhledy, zádumčivo na Solovci i krásné večerní slunce na Bobíku, a také v pravé chvíli, když už byla téměř úplná tma, křižovali jsme někde v mlází kolem vrcholku Jedlové a přestávali už skoro doufat, nabídl nám srub s kamny, připraveným dřevem a úvodním slovem v návštěvní knize: „Buď vítán, kdo v dobrém přicházíš...” A tak zatímco se venku proháněl vítr a srážel tak pocitovou teplotu někam k -10°C, my vařili čaj na praskajících kamnech, poslouchali meluzínu v komíně a postupně si odkládali vrstvy oblečení. Nezapomenutelné. A ráno po stopách lišky hřbetem Zátoňské hory a ubočím Pažení a Basumského hřebene zpět na Kubovku. Kruh se uzavřel a alespoň trochu té zimní atmosféry jsme nakonec užili...

Přidáno: 23.9.2016 --- Fotky: B.

© 2016 PlzDi