Ostrý, 1293m
      zpět

  Po dlouhých sedmnácti letech jsme se vydali v této sestavě na Ostrý, a to pěkně cvičně a tréninkově. Někdo se možná pousměje nad mačkami a lanem, ale kde jinde se v rámci přípravy na větší hory seznámit s „cajkama” než na zimní Šumavě, kterou máme za rohem? Původně byla v plánu Jezerní stěna, což jsme ovšem zavrhli, jednak kvůli ochranářům a jednak kvůli nechuti kousat větší krajíc než bylo nezbytně nutné. A tak jsme kráčeli vzhůru po dobře známé cestě, sněhu přibývalo, až jsme se nad Statečkem rozhodli pro obtěžkání, zasedákovali se, navázali na lano a nazuli mačky. A hurá pryč ze značené cesty, přímo kolmo na vrstevnice k hřebeni. Schválně jdeme těmi nejprudšími výšvihy, Mich užívá nový pocit jistoty s mačkami a cepínem a oba si libujeme jaká je to paráda. Vycházíme na skalce asi 100m od vrcholu, takže následuje traverz a překonávání několika dalších strmých stupňů, kde si alespoň trochu můžeme vyzkoušet chůzi s lanem, Mich mačky a celkový dojem ze zimy - výsledkem je naprostá spokojenost. Vrchol je stejně jako celý hřeben z půlky v mraku a z druhé půlky ozářen, Němčouři mají zkrátka krásně, zatímco nad kotlinou českou drží se temný mrak. Vyrážíme za chvíli dál po hřebeni, už bez lana, jdeme po té slunečné německé straně a vychutnáváme okolní zimní nádheru. Cestou si odskakujeme na dva vrcholky, které si rád řadím mezi nově zdolané tisícovky, byť to skutečné vrcholky nejsou, spíš jen skalky na hřebeni. Neradi pak opouštíme slunečný hřbet a mizíme zpět do temnoty, ale jinak to nejde. Čeká nás už jen pohodový sestup a v civilizaci pak příjemné zapití celé akce několika orosenými Plzeňskými....


Přidáno: 30.5.2018 --- Fotky: B., -M-


© 2018 PlzDi