Horní Planá - Knížecí Stolec
      zpět

   Tradiční podzimní Šumava, tentokrát do hlubin Vojenského újezdu Boletice a ve společnosti nejen Lenky, ale i Jany, aneb s dvěma ženskými na vandru! Vyrážíme z Horní Plané za naprosto nádherného podzimního počasí, s Lenkou se stavujeme u Hanky ji pozdravit, je to moc milé a všeobecně se tu zkrátka cítím jako doma. Vyrážíme do kopce, barevné listí tvoří všude na zemi krásné koberce a na stromech kulisy k modrému nebi. Přes pěticestí vyfuníme v průběhu půldruhé hodiny na sedlo pod Špičákem, kde necháváme batohy a nalehko si jdeme projít hřeben Nad Hospodárnicí - Hvězdáře, malebný to kus opuštěné přírody. Na jeho konci nás bohužel nečeká tak hezký výhled jak bych si představoval, počasí se postupně poněkud zamžilo a je silně kouřmo. Stejnou cestou jdeme zpět k batohům a s nimi pak už dolů ze sedla vstříc zakázané zóně vojenského prostoru. Nádherné louky v blízkosti někdejší obce Nový Špičák, která už zde samozřejmě desítky let není, evokují myšlenky na zdejší obyvatele; živobytí zde ve výšce kolem tisíce metrů nad mořem muselo být dost náročné. Právě tady také míjíme hranici prostoru a začínáme být „ilegálové” na cestě krajinou. Podvečer již rozprostírá zvolna své šero, když stoupáme ke Knížecímu Stolci a když hanebně díky mé chybě sejdeme z cesty a jsme ukázkově mimo. Dámám to sice tak nepřipadá a užívají si dle svých slov každý krok, ale já jsem zahanben. Taková ostuda! Nu ale což. Zajímavou krajinou náhorní plošiny mezi Stolcem a Lysou se přecejen nakonec k vrcholovému výšvihu probojujeme a s nastávajím soumrakem je vrchol náš! Steleme si přímo na rozhledně, tvoříme závětří, vaříme večeři a je blaze.


Přidáno: 17.12.2018 --- Fotky: B., Lenka


© 2018 PlzDi