Stráž, 1307m
      zpět

   Jsme s dětma v Sušici v bazénu a venku je krásně. Vzhledem k tomu, že nedávno nahoře sněžilo a my jsme po sněhu vyprahlí, není co řešit. Děcka jedou s dědou autem do Bernartic, my kvapíme vzhůru. Aspoň na to odpoledne, aspoň trochu užít sněhu! Parkujeme na Kvildě a rychle přes ves, která je živá jako úl, pryč do přírody, pryč do lesa. Směr Bučina to jistí. Výhodou je, že na této trase vede běžkařská trať vedle cesty, takže nebudeme umláceni hůlkami nerudných vrtiprdelkařů, že jim šlapeme ve stopě. Neujdeme ani kilometr a potkáme k.e.na, no to jsou věci! Jak je rok dlouhý se nevidíme, a pak najednou v říši sněhu na nás vybafne. V příjemném hovoru cesta ubíhá až na křižovatku cest, kde se dělíme. Zatímco písecká žijící legenda čeká na rodinu, my stoupáme přímo vzhůru. Po pár minutách přichází to, co jsem trošku tušil že přijde - na jihu se šklebí štíty Alp. Jak by ne, jsem přece na Šumavě, tak je vše jak má být! V sedle cestu opouštíme a míříme směr vrchol, chvílemi se boříme nad kolena a já vzpomínám na tatíčka, kterak nám před odjezdem prorokoval, že "nahoře žádnej sníh neni" ... inu, je. Vrchol je super! Nabízí nemalé rozhledy od Roklanu až po Plechý, počasí je jak malované, užíváme si konečně tu chladivou bílou hmotu a je to všeobecná paráda. Sestup stejnou cestou uteče rychle a sice jsme v chalupě přivítání trochu jako paňáři, co si tam odložili děti a zmizeli, ale nám to za to stálo a děti si stejně vystačily samy. Skvělé odpoledne!

Přidáno: 25.10.2020 --- Fotky: B., Lenka


© 2020 PlzDi