Po klidném spánku v trávě u lesa jsme se vzbudili do krásného rána, bohatě posnídali a vyrazili vstříc třem tisícimetrovým vrcholkům. Jaro v plném proudu, ptactvo zpívající až v uších brnčelo, slunce a modrá obloha ... co víc si přát. Došli jsme na Hvězdnou (1013m), pěkný to skalní útvar v lese, pak na její hraniční jihovýchodní vrcholek, a když už jsme byli tak blízko, odskočili jsme si i na rakouskou Rotes Marterl, už jen kvůli těm větrníkům, na které jsem dlouhá léta vždy koukal z Horní Plané. Teď mi bylo dopřáno podívat se konečně z opačné strany. Výhled byl opět trochu zahalen oparem, ale jinak bylo vše dobré. Seběhli jsme po chvíli zas dolů na naši stranu a po cestě se vrátili k autu, abychom provedli přejezd na oběd do Frymburku. Nadlábli jsme se výtečně a pak nás čekala poslední vycházka, která předčila očekávání. Dlouho mě fascinuje rozlehlá oblast mezi Krumlovem a Lipnem, téměř zcela vysídlená, liduprázdná, plná lesů a luk; tudíž jsme do ní nahlédli a mé tušení, že to bude stát za to, se naplnilo. Prošli jsme se na nejvyšší vrchol tohoto kraje, jímž je Okolí (956m), a došli ještě kousek za něj, kde se nám z rozlehlé louky ukázal kouzelný rozlučkový rozhled na všechny strany. Krása! Teď už jsme tedy mohli jet domů, plni dojmů z malebně jarní jižní Šumavy...

Přidáno: 18.4.2023 --- Fotky: B., Lenka

© 2023 PlzDi