Tradiční pozdně letní dovolená připadla letos na horstvo srdeční, na Tatry. A aby toho nebylo málo, vyrazili jsme s Lenkou ještě o 4 dny dřív před ostatními, užít si okolí Zeleného plesa. Osazenstvo kupé nočního vlaku v pohodě, kecáme a popíjíme, moc toho nenaspíme, ráno přestup v Popradu a jsme v Tatranské Lomnici. Unavení zahajujeme celou akci poněkud úsměvně - hodinovým spánkem v lese. Pak už se ale jde dobře, pěšky pod lanovkou na Skalnaté pleso, mraky lidí, hrůza. Na magistrále k Velké Svišťovce (2037m) už je to o dost lepší a na Svišťovce, na tom poměrně legračním „vrcholu,” jsme už sami. Výhled obstojný, nádherné Belianky, zcela vlevo hrozivě vypadající Kežmarské štíty, ovšem Kolový štít a spol. ukryty v beznadějném mraku. Sestup dolů k chatě je výživný, 500m klesání. Chata pri Zelenom plese aneb Brnčálka je parádní, užívám si. Nad námi se tyčí šílená 900m vysoká severní stěna Malého Kežmarského štítu, celé ty rozměry jsou dechberoucí... Další den ráno chcemě původně na Jahňací štít, ale nejsem schopen odolat mému nejvysněnějšímu cíli v této části Tater, a tak plány měníme a jdeme na Kolový štít (2418), krásnou to pyramidu čnící nad Malou zmrzlou dolinou. Hravé popolezanie po skalním pilířku nad plesem, traverz z Velké do Malé zmrzlé doliny po řetězech s vzdušným okolím a pak už sutí v dolině strmě vzhůru do sedla. Nádhera. V sedle poprvé vidíme na druhou stranu, trochu se začínají honit mraky, ale slunce máme pořád nad sebou. Popolézáme dál po hřebeni a zanedlouho už je vrchol náš, za 3:20h od chaty. Radost veliká, svačíme, kocháme se... A vyrážíme zpět. Z plánu na přechod sedla dál ještě na Čierny štít (2429m) však nic není, honí se mraky a orientačně bychom to možná nedali. Jeden vrchol stačí, obzvlášť tak vytoužený!


Přidáno: 17.9.2017 --- Fotky: B.

následující den: Jahňací štít >>

© 2017 PlzDi