Jahňací štít, 2229m
      zpět

Třetí den v horách, druhé ráno na Brnčálce, opět naprosto nádherné počasí. Co víc si přát? V 7:10 vyrážíme směr Kopské sedlo a ranním sluncem zalitou kosodřevinou jdeme zcela sami. Za hodinku jsme na sedle a tají se dech, fascinovaně se díváme na Belianské Tatry, tak krásné a tak blízko! Jen si sáhnout. Odbočujeme tu ze značky a hřebínkem po vyšlapané pěšince stoupáme vstříc Jahňacímu štítu, s Beliankami stále po pravé ruce. Později z hřebene uhýbáme do severní stěny štítu, v chladivém stínu sledujeme cestičku traverzující kamenité svahy, abychom později spolu s pěšinou uhnuli prudce doleva a strmými žlábky vystoupali až těsně pod vrchol. Tady se napojuje žlutá značka a my se shledáváme s turisty, kteří po ní funí vzhůru. Za chvilku jsme na vrcholu, z jihu sice straší mraky, ale jinak je výhled skvělý! Máme zkrátka štěstí... Jen ti věčně žvatlající lidé kolem, to je zmar. Po svačince sestup, míjení skupinek i jednotlivců, veřejná část Tater ukazuje svoji tvář. Scházíme do Červené doliny a ač je vedro jako hrom, nechce se nám ještě končit, navíc společný sen je jasný - Jastrabia veža! A tak ze značky uhýbáme vpravo, opět po malé pěšince, stoupáme cik-cak travnatými svahy až pod Jastrabie sedlo, kde začíná závěrečná lávka vedoucí k vrcholu. Pár těžších míst a slušná expozice, jsme opatrní. Vrchol nás však vítá s otevřenou náručí - slunce, liduprázdno, klid a mír, kocháme se okolní nádherou a odpočíváme... Na sestupu jsou místa na lávce samozřejmě ještě těžší, jdeme pomalu a shodneme se, že sem asi znova nepůjdem; až když jsme opět na pěšince mezi travou, je čas na odfrknutí. Na sestupu Lenka praví „Tak ještě ten Kozí štít, ne?” a já nadšeně souhlasím, ten jsem taky hodně chtěl. Sestoupíme na značku, chvilku jdeme zas mezi lidmi, nicméně zanedlouho odbočujeme opět vzhůru, tentokrát doleva. Nekonečným kamenitým žlabem dolezeme až do sedélka, za kterým opět vidíme Belianky, to se prostě neokouká... Hravé popolezanie až na vrchol a třetí štít dne je náš! Samozřejmě jsme na něm zcela sami. Krásné chvíle. Sestup až k chatě je ještě dlouhý, máme toho celkem dost, ale byl to nádherně využitý den!


Přidáno: 25.9.2017 --- Fotky: B., Lenka

<< předchozí den: Kolový štít následující den: Baranie rohy >>



© 2017 PlzDi