Široká veža, 2461m
      zpět

   Po dni blaženého nicnedělání zase na túru. Budíček máme sice domluvený na pátou, ale protože jsem lstivý zmetek, tak jej večer tajně přeřizuji už na 4:10. Lenka si ničeho nevšimne a svůj úskok jí prozrazuji až půl hodiny od chaty; kroutí hlavou, že prý jsem hajzlík. To brzké ráno za to ovšem stojí! Když se předjitřní obloha a šeď skal zaleje světlem vycházejícího slunce, připadáme si jak někde v Oregonu, tají se dech. A posléze se cestou dech naopak zrychluje, když stoupáme do Priečného sedla. V něm už opouštíme žlutou značku a uhýbáme vzhůru po jasně zřetelné trase. Není to těžké, ani orientačně náročné, je to prostě jen krása. Akorát je pěkná kosa, to jo. Vrchol nás vítá v 7:15 honícími se mraky, chvíli mlha, chvíli slunce, je to magie jen pro nás dva, neboť široko daleko samozřejmě nikdo jiný není. Vyvrcholením je halový jev na mracích, ve kterém jsou vetknuty naše stíny... Tatry s námi zkrátka rozmlouvají velice vlídně. Nelze se nabažit. K sestupu se máme až po hodině a to ještě hlavně proto, že je nám prostě zima. Bez příhod scházíme až dolů k Sivým plesům, chvilku se u nich v touze po zkrácení trasy zamotáme a trasu si spíš zkomplikujeme, nicméně po chvíli už zas stoupáme vzhůru, neboť pro tento den nemáme dost. Nepříjemným rozsypaným suťoviskem míříme do žlabu, ve kterém je zdánlivě vyhráno, cestu ovšem musíme hledat i nadále a chvílemi je to na hranici únosnosti - rozhodně tudy nepůjdem dolů! Na lávkách nad žlabem už je vše v pohodě a stoupáme dále jen s mírnými obavami z cesty zpět. Zanedlouho jsme na druhém významném vrcholu toho dne, na Javorovém štítu. Krása, krása, krása. Počasí se typicky letně-horsky s přibývajícím dnem kazí, takže není proč moc dlouho váhat a chystáme se k sestupu. Ten je oproti výstupu zcela v pohodě, protože nás až na suťovisko dovede jasná pěšinka, ze které jsme prostě někde při cestě vzhůru museli uhnout a proto jsme se dostali do těch kousavých míst. Ještě přežít sypkou kamennou suť a jsme na značce, zbývá hodinka k chatě. Uťapkaní sice jsme, ale tak nějak akorát. A chata nás vítá teplými pochutinami, pivem a poklidným bezpečím...

Přidáno: 6.12.2019 --- Fotky: B., Lenka

<< předchozí den: Hrubá Snežná kopa následující den: Svišťový štít >>



© 2019 PlzDi